Nečekán, nezván...

Nečekána, nezvána vtrhla k nám jedna potvora a sejmula Majdulku. Ovšem to si teda vyláme zuby, protože tak pozitivního člověka, abyste pohledali. Když měla 39, zadeček rozedřenej, stále se usmívala. "Maminko, já už budu brzo zdravá a půjdu do parku na houpačky." Vrazili jsme ji do karantény, chuděrku, k Matýskovi se nesměla ani přiblížit. Žádné hubičkování, až mě jí bylo líto a musela jsem ji pomazlit, radši průjem, než deprivované dítě. Příznaky v úterý odpoledne pomalu odezněly. Chvála Smectě!

Musím se přiznat, že když mi včera paní doktorka volala, že Majda má salmonelu, myslela jsem, že to se mnou praští. V záchvatu paniky jsem všechno vystříkala, vydezinfikovala (bakterie jsem viděla úplně všude)... Už jsem to teda rozdýchala, ale dokázala bych si představit i klidnější šestinedělí.

Berme to pozitivně. Majdulce už je skoro dobře, Vojta se alespoň naučí mýt si pořádně ruce. Matýsek si zatím do pusinky strká jen ručičky nebo moje prso, tak když se nám podaří toto držet čisté od bacilů, určitě ho uchráníme.

Jo to člověka masírují, aby dal dítěti naočkovat rotaviry a pak děti přinesou úplně jinou lahůdku! Nějak mi připadá, že i s tím pneumokokem to bude podobně. Neboj Matýsku, jehelníček z tebe dělat nenechám.

Obrázek odtud.