středa 27. července 2011

Tak nějak všelijak

je u nás v těchto dnech.
Majda razí heslo, čím větší klobouk, tím líp.

Majdina obliba pokrývek hlavy vygradovala a teď už odmítá vycházet ven bez helmy. Nejdříve ji nosila i doma, ale postupně se nám ji podařilo přesvědčit, že by se v tom fakt špatně spalo. Zatím je chladno, tak to nevadí, ale jestli ještě bude léto, mohla by se jí v tom trochu pařit hlavička.

Vojta tuhle seděl na záchodě hlavu mezi koleny přiklopen vrchním prkýnkem a něco kvílel. Dekódovala jsem to jako volání o pomoc a šla jsem ho zachránit. On na to: "Mamí, nech mě, já jsem beruška a tohle mám jako krunýř." Příště mu tam nalepím i sedm teček - šprýmař jeden.

Mámy nemají šanci stonat a už vůbec ne "jen" rýmu a kašel. Nikdo mi nevěří, že mi je špatně, muž musí stejně do práce a děti chtějí plný servis. Já vím, co by mi pomohlo - jeden den v posteli, čaj s medem a sedativa - pro děti. No ale už jsem se odrazila ode dna, dokonce se mi vrátil hlas, tak už bude jen lépe.

1 komentář: