úterý 3. května 2011

Májový

Třešeň za to může, že jsem prvomájový bulík, odkvetla, nevydržela. K Máchovi na Petřín je od nás sakra daleko. O to víc mě budou muset celý rok pusinkovat, když to na prvního máje prošvihli, no ne?
Moji chlapi.

Vojta si s Majdou hraje na policisty a na zloděje. Majda bezhlavě prchá, jednou jako zloděj, jednou jako policista. Směje se u toho od ucha k uchu a je jí to putna, jestli prchá před zákonem nebo ne. Čím víc běhá, tím víc padá. Naučila jsem se detekovat závažnost podle zvuku dopadu. Když to pleskne, je to dobrý. Když to zaduní, je to horší. Řev následuje vždycky.

Hit posledních dnů je píseň - cituji Majdulčino provedení, položí si hlavu do dlaně a spustí: "Hají, bejí, ňoněěě, žejííí. Což obvykle znamená - pro dnešek končím a jdu spát.


Stále mě fascinuje, jak se dokážou potrápit (porvat naštěstí ještě ne) a vzápětí vyšvihnout takovou ukázku sourozenecké soudržnosti, že dojatá matka zatlačí slzu v oku. Dneska se Majdulka sápala na gauč, chtěla jít za Vojtou skákat (že to mají zakázáno o tom pomlčím), nutně potřebovala sundat bačkorky. Jednu servala, druhá jí nešla. Vojta zakročil: "Mamí, potřebujeme pomoci s bačkorkou." Uvolnila jsem uzel a Vojta: "Dobrý, mami, to už zvládnem."

2 komentáře:

  1. Nám ještě kvete oleandr, tak jestli na tom líbání trváš, tak byste si pod něj mohli lehnout...

    OdpovědětVymazat
  2. Týbyrďo, co by si sousedi pomysleli? Docela mě ta představa rozesmála.

    OdpovědětVymazat