Říkali jsme si, že 4 kratší pohádky snadněji udrží dětskou pozornost než jedna dlouhá. Pak jsme udělali tu zásadní chybu, že když jsme si kupovali pití a slečna za pultem povídá, chcete i popcorn, řekli jsme ano. Anička přestala normálně fungovat a najela do režimu: "Mamí, já chci popcorn. Mamí, já chci popcorn. Mamí... " Kde bere Jiřka tu nepřebernou zásobu trpělivosti, nechápu. Vojtu taky nezajímalo nic jiného než cpát se něčím, co normálně nedostává.
Nejlepší hlášky se kinem rozléhaly při reklamách před začátkem filmu. Prostě kino plné dětí. Soudě podle reakcí na reklamy bude mít docela úspěch další díl Cars.
Animované pohádky vlastně všechny pohádky zbožňuji, doufám, že budeme moci chodit s Vojtou častěji (bez popcornu, zásadně bez popcornu). Škoda, že naše malé místní kino asi už končí. Nejsou peníze na modernizaci. Nevíte o někom, kdo by vrazil osm melounů do našeho kina?
Žádné komentáře:
Okomentovat