No z nejhoršího jsme snad venku. Majdulka vypadá jak indián na válečné stezce, neboť vyrážka už jí vyrazila i v obličeji. Hlavně už nehicuje. Nemusím do ní cpát sirupek na kašel 3x denně, pak na teplotu, zůstaly nám jen antibiotika a ty snad dobereme o víkendu, jupijou.
Je teda chuděrka taková rozmrzelá, ale asi hlady - dneska zbouchla k obědu čočku se zeleninou, porci velikosti přesnídávky, notně to zapila vodou, krmila babička, když mě viděla, řvala dokud nedostala mlíčko. Při obědě tak prudila, že dostala do ručky vařenou nudli, pak další, pak další... no kdybyste ji viděli, to byla svátost, vánoce, prostě očička ji zářila, opatrně to držela a vkládala do pusinky, ani kousek nazmar.
Odpoledne zaspala svačinu, hrůůza, po probuzení rychle, rychle nastrouhané ovoce, hmm dobrý, ale málo mámo, tak zase mlíčko, hmm nif mof, mám furt hlad, tak křupičky...
Křupičky kukuřičné už jí moc nejedou, chce to co máme my. K večeři žádná kašička, navalte rohlík, tak po plátkách zbodla půlku kornszpicu (nebo jak se to píše) a mlsně koukala na naši večeři. Večer si ještě úplně vysmátá (nevím to je asi po těch antibiotikách) sosala od maminky, dělala přestávky na paci paci a na řehtání - já fakt nic zábavného nevyprávěla, pak popadla dudlík, dala si ručku na čelo, což znamená, rychle do postýlky a všichni pryč.
Žádné komentáře:
Okomentovat