středa 17. března 2010

Školkový

Včera na zvykání, dneska na ostro. Kdo neprožil nepochopí.

Já také nechápala, ale už vím. Moje mimino už je velkej kluk, chjo. Dneska jsem se celý den nemohla soustředit, hlídala telefon, jestli nevolají ze školky a o půl dvanácté chvátala ke školce pro toho mého malého šmudlu. Asi jsem to prožívala mnohem víc než on. Nepadl mi kolem krku, žádná hysterická scéna se nekonala.V klidu a pohodě nakráčel do šatny a nadšeně ukazoval papírovou kočičku, co dostal od paní učitelky. Já měla chuť ho samou láskou umačkat, mně se ták stýskalo.

To je asi úděl maminek, doma tiše ronit slzy a prožívat to. A představte si, že možná jednou se za mě bude dokonce stydět, můj malý puberťák, to jsou vyhlídky.

Žádné komentáře:

Okomentovat