sobota 27. března 2010

Eště žiju

Už zase nemluvím. Ale fakt už s nikým, jen do telefonu vydám pár zmutovaných hlásek. Smrkám, chrchlu. Vojta chrchle. Majdulka má nudli u nosu a u toho se usmívá, sluníčko moje. Stávala jsem 5.15 od té doby chrchlám. Pak mi vytekla pračka, v koupelně centimetr vody, nejmíň. Páč jsem blbá, čistila jsem filtr, našla pětikorunu, ale nedotáhla, asi.

Všichni mě ignorujou a lezou na nervy. Ale my to nevzdáme, hurá světlým zítřkům. Brou.

Jsem si večer před spaním šlehla slivku, tu naši vypalovačku. Od chrchlání mi to nepomohlo, ale světe div se, začala jsem zase mluvit, akorát už jsem neměla tak pozdě v noci s kým, takže zase naprd. Měla jsem si dát prcka hned odpolko, alespoň bych si užila tu rodinou oslavu.

Žádné komentáře:

Okomentovat