úterý 23. února 2010

Poprvé (365-2)

Všechno je jednou poprvé, zvlášť u malých dětí. Některý den mají spoustu poprvé.
Je to nádherné být u toho, zprostředkovat jim ten zážitek a pozorovat, co oni na to. Jak je každé jiné, jedno se do všeho vrhá pohlavě, druhé je opatrné, třetí ještě opatrnější a bojácné.
Ovšem některá poprvé si moje děti umí zařídit sami. Víš maličká tak dneska ti tvůj velký bráška udělal první modřinu a vsadím na to všechno, že nebyla poslední, ale věřím, že ty se nedáš. Hodil z palandy dolů dřevěnou figurkou rovnou tobě na hlavu. Kdybych mu to předtím dvakrát neříkala. Ale na jeho obranu musím říci, že toho upřímně litoval, hladil a foukal.

No snad tu bratrsko-sesterskou lásku ve zdraví přežijete.
Už se nemůžu dočkat až budeš na všech čtyřech likvidovat jeho poklady, které si nechává válet na zemi. A co teprve až se postavíš, cha chá.

Žádné komentáře:

Okomentovat